Nebyla bych to já, abych si občas nevymyslela nějakou tu ztřeštěnost. Třeba že upeču dva dorty za čtyři dny. Je to už nějakou chvíli zpátky, ale nějak jsem nebyla schopná se dokopat abych to sepsala. I když dorty to jsou vážně hezké. 

První byl pro moji babičku, která sice narozeniny teprve bude mít, ale nebydlí zrovna blízko. A protože ona je cukrovkářka a já nesmím mléko, byla to vážně výzva :). Ale povedlo se.

Dort byl úspěšný. I když příště bych ho nesladila ani tou malikou kapkou javorového sirupu, kterou jsem do něho dala. A možná bych ho udělala formou nanuků. Ispirovala jsem se na blogu cukrfree a myslím, že ne naposled. No a protože jsem zero waste, tak to znamenalo, že při přípravě dortu jsem nevyhodila jediný gram odpadu (jen borůvky jsem koupila v plastové vaničce, ale ty používám na mražení ovoce a z plechovek od kokosového mléka mám v plánu udělat krabičky na čaj a kávu). 

Druhý dort byl o něco složitější a víc z mé vlastní hlavy. Protože jsem opravdový narozeninový dort neměla od desátých narozenin, rozhodla jsem se, že letos si jeden upeču. A protože si ráda hraju, byl hravý i dort :).

     

Ten už tolik zero waste nebyl. Veganská čokoláda a máslo se bez obalu shání těžko, stejně tak fondán. Puding u nás v bezobaláči ještě není. Dort nebyl dokonalý (do krému příště nedám žádný cukr), ale byl chuťově super a zmizel během krátké doby (i když nás na něho bylo jen 3 a půl).

Dortů jsem se dřív docela bála (dával jsem přednost jednodušším cupcakům), ale po pár katastrofách už to docela jde a tenhle rozhodně nebyl poslední. Příště bude možná i úplně bez odpadu.

(Pozn.: Ta fotka nejde otočit, ale bylo mi líto ji nezveřejnit.)